23.-27.8.2005 - Letní tábor Varín ..:: fotogalerie

Na tento tábor jsme byli se Sančou přemlouváni už v Kolíně, ale nakonec jsme se rozhodli, že nebudeme moct jet, protože páneček chtěl v srpnu začít chodit do autoškoly. Jenže jak už to tak bývá, tak se některé plány postupně s časem mění a tak jsem se pár týdnů po Kolíně rozhodnul, že pojedeme. Varín byl letos náš třetí tábor a moc se nám tam líbilo, ale postupně. Vyrazili jsme už asi dva dny předem a jeli do Ostravy, za strejdou a tetou na návštěvou. Cesta byla velmi příjemná. Měli jsme opravdu štěstí a tak jak na cestě do Prahy tak do Ostravy, jsme měli kupé jen pro sebe a tak jsme si mohli trochu zdřímnout. V Ostravě na nás už čekal strejda, který nás odvez k nim domů. Byl jsem rád, že se cesta na Slovensko spojila s touto návštěvou,  protože jsem tu byl naposledy před 5 lety a Sunnynka tu nebyla ještě nikdy. Strejda má za domem opravdu veliký park a tam Sanča dováděla a užila si běhání za klacíčkama a balónkama. Další den jsme se byli podívat na malého Kristiána, jehož si Sunny opravdu oblíbila, pořád jí chtěl něco házet a to je pro Sanču veliké PLUS. V úterý, na kdy byla naplánovaná naše cesta, nás strejda odvezl na nádraží a my pak pokračovali vlakem do Karviné, kde na nás čekala Anička s Petrem. Ještě jsme se chvíli stavili u Foltýnů a potom vyrazili směrem Varín. Do Varína jsme dorazili, myslím, před polednem. Hned jsme se byli pozdravit s přáteli co jsme tu měli. S Míšou, Lindou, Jiříkem a Kondorkem jsme se přivítali a pak se šli s Aničkou ubytovat do vedlejší chatky, kde byli ještě našimi spolubydlícími dva Slováci. Odpoledne jsme vyrazili s Lindou a Aničkou na procházku s pejskama, ale zaskočilo nás místní počasí, které bylo někdy opravdu deštivé. Cesta byla opravdu dlouhá, my celí promočení, ale nakonec byla sranda, když jsme se snažili sejít některé rozbahněné kopečky. Další dny už bylo většinou hezky, občas zapršelo, ale jinak bylo fajn. Druhý den jsme se pozdravili i s dalšími kamarády jako třeba s Ájou, Alenkou, Vlaďkou, ke konci týdne přijela i Katka s Milanem. Bylo jich samozřejmě víc, ale tím seznamem jmen vás nebudu zatěžovat. Využili jsme také tenisové kurty, které byly poblíž a hezky si zahrály. Byla celkem sranda a některé fotky z našich „zápasů“ byly opravdu úsměvné. Taky jsme se u toho hodně nasmáli. Večer jsme si udělali táborák. Celý tábor jsme pojali relaxačně a opravdu si užívali a kochali se krásou okolní krajiny. Ke konci týdne jsme se vydali s Lindou pro jízdenky na nádraží do Varína. Jaké ale bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že mají zavřeno. Řekli jsme si co naplat a vydali se směrem Žilina. Cesta byla hezkých pár kilometrů dlouhá a my se čas od času zastavili, abychom se zvěčnili a odpočinuli si. V Žilině jsme po chvíli našli nádraží, občerstvili se, koupili jízdenky a zpátky jsme se svezli vlakem. Když jsme vystupovali ve Varíně, tak se nám stal nepříjemný úraz – Sunny si nalomila zadní drápek. Pečlivě jsme jí zavázali pacičku a vydali se do tábora. Naštěstí to nebylo moc vážné protože vůbec nekulhala a ani druhý den na výstavě nebylo na jejím pohybu nic znát. Sanču tentokrát předváděla Míša, která svým vystupováním a předváděním vypadá jako opravdová handlerka. Předvedení bylo ukázkové. Sunny se v mezitřídě utkala o první místo s Dafneé a umístila se na druhém místě s titulem R.CAC. Odpoledne po výstavě jsme se museli zbalit a s Aničkou jsme potom odjeli směrem Karviná. Na Slovensku se mi moc líbilo, jen je škoda, že jsem tam nemohl zůstat až do úplného konce.