09.04.2005 – 38. Mezinárodní výstava Berlín a my poprvé na výstavě v cizině

O výstavě v zahraničí jsme přemýšleli celkem delší dobu. Říkal jsem si, že to bude něco nového. Pro nás pro oba. Ani jeden z nás totiž ještě "venku" v kruhu nebyl. A tak se stalo, že jsme se přihlásili na výstavu do Berlína. Doma nás za to nezkritizovali, takže všechno OK. A tak už nezbývalo než se těšit až ten den přijde. Bohužel, jak to tak bývá, se vám vždy když se na něco hodně těšíte stane něco nepříjemného. No a samozřejmě proč by se to mělo vyhnout zrovna nám ?!? Teda vlastně mně ?! Zhruba dva týdny před výstavou jsem měl nešťastný úraz a diagnóza byla zřejmá. Podezření na naštípnutý kotník a nejméně měsíc absolutní klid. Hrozná zpráva! Všechno se v tu chvíli pro mě změnilo. Všechno co jsem si naplánoval, s čím jsem počítal. Nejmíň měsíc bez cvičení, bez procházek, bez předvádění. Hrůza!! Doma jsme se nakonec dohodli, že bude předvádět mamka. A tak jsme se po 6 letech vypravili na výstavu do ciziny. Shodou okolností opět do Berlína. Původně jsme měli v plánu, že přespíme nedaleko Berlína u našich přátel, ale i z toho bohužel sešlo. Nedá se nic dělat, tak si hold budeme muset přivstat. Kolem čtvrté ráno jsme tedy vyrazili směrem Německo. Cesta byla příjemná, nikde žádný problém až na menší bloudění v Berlíně :-) Dorazili jsme včas, všichni a jsme v celku :-). Konečně se něco podařilo. Zázemí bylo naprosto perfektně připraveno. Kruh byl dostatečně velký a všechno jak má být. Po obdržení katalogu jsme se dozvěděli, že na výstavě je taky náš kamarád Monty. "Utábořili" jsme se u kruhu a vyrazili na obhlídku. Se Sunnynkou nás nejvíc zaujala hala s obchůdky a nedalo nám abyme si něco nekoupili. Pro vás co nás znáte bude asi jednoduchý uhodnout co jsme koupili :-) A jelikož je Sunny balónkovej poďous, tak si holka udělala zásobu balónků :-). No nemohli jsme vynechat ani nejrůznější voňavé dobroty a taky jsme museli koupit něco pejskům domů. No byla to hooodně dlouhá obchůzka. Začátek nám ale neutekl. Výstava začala v deset hodin. Předvádění bylo netradiční a začalo nejdříve třídou veteránů, potom četnou třídou a potom už jak jsme zvyklí. Pan rozhodčí Kunze byl velice pečlivý a korektní. Fena ze třídy veteránů tak byla v kruhu stejně dlouho jako třeba fena z třídy otevřené. To se mi na tom líbilo. Taky bylo velice patrné jak se zde dbá na správný pohyb. Dá se říct, že pohyb byl na prvním místě a případně zakryl i drobné nedostatky. A naopak pokud by sebehezčí pes neměl ideální pohyb, nedosáhl by na první místo. To se stalo i v "boji" o titul BOB, k čemuž se ještě dostanu. Výstava trvala opravdu dlouho, jak má být. Další odlišnost od našich výstav byla v tom, že na začátku všem odebrali průkaz původu a vrátili vám ho až po skončení akce. Výsledek vám tak zapsali ať chcete nebo ne. Pan Kunze byl také velice rozvážlivý v tom, komu zadá známku výborná. Ve třídě mladých u psů nezadal ani jednu. Celkem jich pak z 31 možných zadal 9. "Naše" třída, přišla na řadu něco málo po jedné. Na první pohled po nástupu Sunny do kruhu bylo zřejmé, že není ve své kůži. Za prvé ta cesta a brzké vstávání, pak také to, že jí předváděl někdo jiný. Zřejmě to se podepsalo na celkovém výkonu, který podala a kde bylo vidět, že už trochu nervy měla. Podle mého soudu nám právě proto bylo uděleno třetí místo. Posuzování skončilo kolem třetí hodiny. Celá výstava pak skončila ve čtyři hodiny, kdy byly rozdány poháry a navráceny průkazy. Když se ohlédnu nad dnešním dnem, tak jej hodnotím jako dobrou zkušenost a jako takový odrazový můstek pro příště. Ze slov co jsem slyšel je známka výborná udělována opravdu málo často a umístění v pořadí byť se známkou velmi dobrá je považováno za úspěch. Když už píši tento článek, tak bych se pokusil zhodnotit psy celkově na výstavě. Opravdu "zvláštní" se mi jevili jednotlivci ve třídě otevřené u psů. Přestože vím, že německý typ psa je jiný než ten náš, tito psi pro mě byli opravdu "zvláštní". Typově byli spíš jako feny, hlavně co se týče tvaru hlavy a celkového formátu. S nesmírně úzkým hrudníkem a úzkým postojem předních končetin by na našich výstavách zřejmě se známkou velmi dobrá neodešli. U některých jedinců v barvě černá se znaky musím také konstatovat, že znaků bylo opravdu pomálu. Toto se ale vyskytlo jen u některých. Někteří psi měli opravdu hezké znaky. I když jsem se také dozvěděl, že v Německu je nyní preferovaný jedinec čz spíš s ne tak výraznými znaky. V konečné skupině bojující o tituly Siegerin Berlin byl pouze jeden plavý pes, zbytek černí se znaky. Vrátím se taky k závěrečnému boji o titul BOB. Bojovali vítěz třídy šampionů ze psů a vítězka třídy otevřené u fen. Pes byl opravdu nádherný a v prvních chvílích jsem ho i typoval na vítěze. Jelikož ale pan rozhodčí pečlivě posuzoval pohyb a nechal psy běžet několik koleček, tak se nakonec ukázalo, že fena měla lepší pohyb a kondici než zmíněný pes. Pro mě je tato věc určitě zajímavá a myslím, že i pro ostatní by bylo dobré vědět, že v Německu je kladen důraz na pohyb. Doufám, že už se brzy vrátíme do kruhů německých výstav.