Na nebesích je místo, kterému se říká Duhový most.

Když umře zvíře, zvláště takové, které bylo někomu blízké,

odchází za tento Duhový most. Pro naše milé kamarády tam jsou louky a kopce,

kde mohou běhat a společně si hrát. Je tam spousta jídla, vody,

slunečního svitu a naši přátelé jsou v teple a pohodlí.

Všechna nemocná a stará zvířata jsou opět zdravá a při síle,

kdo byl zraněn nebo zmrzačený, je nyní opět silný a zdravý,

tak jak si ho v našich snech pamatujeme z dávných dnů a již minulých časů.

Zvířata jsou šťastná a spokojená až na jednu maličkost:

všechna postrádají někoho velmi zvláštního, někoho koho opustila.

Hrají si a běhají spolu, ale přijde den kdy se jedno náhle zastaví a hledí do dálky.

Jeho jasné oči pátravě pozorují, netrpělivé tělo se začíná chvět.

Náhle vyběhne ze skupinky zvířat, letí přes zelené louky, rychleji a rychleji.

Až se nakonec ty a tvůj kamarád sejdete v nesmírné radosti.

Déšť šťastných polibků pokrývá tvou tvář,

tvé ruce opět hladí milovanou hlavičku,

znovu hledíš do těch přenádherných důvěřivých očí,

jež nadlouho zmizely z tvého života, ale nikdy z tvého srdce.

A přes Duhový most půjdete spolu a nikdy se už nerozejdete.